Dreyfusova aféra ukazuje nebezpečí identitární politiky: z právního případu se stala kampaň proti „vnitřnímu nepříteli“

Odsouzení nevinného důstojníka Alfreda Dreyfuse k doživotí za špionáž jen kvůli tomu, že byl Žid, bylo selháním francouzské justice a státní moci za Třetí francouzské republiky. Šlo o justiční omyl podpořený státním zájmem, protože prestiž armády se stala důležitější než osud jednotlivce. Je to zároveň i výmluvné memento, že instituce mají tendenci se uzavírat a krýt vlastní chyby, i za cenu zničení nevinného člověka. Zcela účelově se vyráběly falešné důkazní prostředky, zatajovaly důkazy…