Zápisky duševně choré – 11. část – Politická korektnost v genderu

Politická korektnost jako staro-novodobý strašák?  je název článku v blogu genderové specialistky Jany Valdrové, z něhož cituji závěr: “Politicky a genderově korektní způsob pojmenování osob, věcí a jevů hraje významnou roli při utváření postojů. Zda je požadavek slušnosti a zdvořilosti tyranií či příspěvkem k demokratizaci společnosti a zda se do politické korektnosti dá zahalit totalita (jak nedávno pravil Jaroslav Kubera v projevu nad oběťmi koncentračních táborů), záleží na kritickém posouzení každého jednotlivého případu zdravým rozumem.”

Pod další článek této genderové specialistky, Co také patří do výuky češtiny, jsem jí pak napsala:

Ženy, držte se plotny. Všude jinde je vaše přítomnost nežádoucí. A souvisí to s tím, jak se o vás mluví a píše.” – 

Nechápu Vaši logiku, paní Valdrová. O ženách se mluví podobně už celé roky, přesto máme vědkyně, brigádní generálku, vojákyně z povolání, europoslankyně, poslankyně, senátorky, velvyslankyně, hejtmanky, starostky, učitelky…, princip rovnosti je ukotven v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.
Sama píšete o ženách vědkyních, o řidičce Roučkové z rallye Dakar, o dívkách se zájmem o hokej, takže nám ženám nebrání dělat, co si vybereme, jak se o nás mluví a píše. Už za mých mladých let (jsem 57. ročník, od 80. let jsem pracovala v tenkrát převážně mužské profesi programátor analytik) si dívky a ženy vybíraly studium a zaměstnání podle svých zájmů a ne podle toho, jak se o ženách mluvilo a psalo.

A pod jiným z jejích článků jsem navrhla, aby se nepoužívalo muž, žena a všechny profese a aby se místo toho používalo jen TODLECTO.

Bylo by to v souladu s výzvou Přestaňte říkat manžel a manželka, vyzývá OSN – 1. 6. 2020.

a s poučením MŠMT Kultura genderově vyváženého vyjadřování – Lékař má lepší image než lékařka, kuchař je důstojnější název než kuchařka a učitel má v obecném povědomí vyšší status než učitelka. Že se s jazykovou diskriminaci setkávají již dívky v předškolním a školním věku, doloží příklady v našem textu.

 V roce 1990 uložila Evropská komise členským státům vypracovat a jazyková doporučení pro nesexistické vyjadřování a uvést je do praxe. Metodika, kterou právě čtete, je vůbec prvním českým počinem v této oblasti, určeným široké veřejnosti.

Protože, jak konstatuje závěr článku  Nepoužívejte slova máma, táta ani Vánoce. Zobecňujte, nabádá žáky škola v New Yorku  “Části veřejnosti však příručka namísto uznávání důstojnosti připomíná jazyk Newspeak z románu 1984 od George Orwella. V něm vládnoucí strana z původního Oldspeaku vytvořila nový zjednodušený jazyk, aby mohla jednodušeji vést totalitní stát a manipulovat s občany.”  

K této části veřejnosti patřím i já.

Bez svobody projevu není svoboda – V Americe existuje v současné době nová generace exulantů z komunistických režimů bojující proti ideologii politické korektnosti zvané woke.

 451 stupňů hlouposti  – Snaha vypulírovat minulost do stupně vysokého lesku má za sebou další milník. Alespoň tedy v symbolické rovině. 

A knihy znovu hoří a vylučují se ze „slušné společnosti“.  Škola v Barceloně zakázala knihy o Karkulce či Růžence. Jsou moc sexistické Ne každý respektuje svobodu projevu i pro ostatní  – cituji a doporučuji k přečtení celý článek Turné Katy Faustové hlídá policie kvůli výhrůžkám LGBT aktivistů : Ještě před začátkem turné dorazila na adresu Katy Faustové a také na adresu Aliance pro rodinu série výhrůžek.
„Před turné jsem vystoupila v televizní debatě s mladým aktivistou z LGBT komunity, což vyvolalo velký rozruch na sociálních sítích. Některé skupiny vyzývaly k hromadnému bojkotu naší akce, jinde se objevovaly výhrůžky násilím,“ sdělila deníku The Epoch Times předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. „Paní Faustové napsali, že nemá do České republiky vůbec jezdit, že zde není vítaná. A to velmi agresivním způsobem,“ uvedla Jana Jochová a dodala, že nakonec došlo až na policejní dohled nad celým přednáškovým turné.

A ještě z blogu Adama Laláka (Studoval na univerzitě v Cambridge v Anglii, kde získal bakalářský titul z psychologie a magisterský titul z filozofie.”) Co je svoboda slova a proč to tolik lidí nechápe“Fenomén umlčení popsala anglická filozofka Rae Langtonová v klasické eseji Řečové akty a nevyřknutelné akty. Umlčení znamená, že řečový akt jedné osoby zabrání úspěšnému provedení řečového aktu osoby druhé.
Langtonová se ve své eseji zabývá především řečovým aktem odmítnutí. Muži často žertují o tom, že ženy tajně chtějí sex i ve chvílích, kdy to samy popírají. Tato domněnka je přítomna všude možně, od pornografických filmů až po Voltairův výrok, že „když dáma řekne ne, myslí tím ‚možná‘; když řekne možná, myslí ‚ano‘.” Langtonová považuje toto mužské žertéřství za jednu z hlavních příčin častého výskytu znásilnění. Tyto vtipy totiž ubírají ženám autoritu, kterou potřebují k tomu, aby mohly mužům říci „ne“. Znemožňují jim provést řečový akt odmítnutí, protože je nikdo nebere vážně. Tento řečový akt se pro ně stává nevyřknutelným.
Umlčení je ve společnosti všudypřítomné. Kdykoliv nějaký privilegovaný řečník vyjádří předsudky vůči přehlížené skupině, nahlodává tím jejich svobodu slova, protože používá své autority k tomu, aby umenšil jejich váženost. Kdykoliv Farage veřejně přednese svoje sexistické či rasistické názory, umenší schopnost žen či menšin jednat prostřednictvím slov. Kdykoliv se nějaký xenofob na Aktuálně.cz vyjádří pohrdlivě o Romech, Syřanech, Afričanech či jiných skupinách, znemožňuje jim se obhajovat, přesvědčovat, argumentovat, informovat, být slyšet. Proto také mladí aktivisté, kterým záleží na sociální rovnosti, občas považují odebrání platformy těmto řečníkům za žádoucí.”
———————————————————————————–
Jsem žena a od mládí znám to Langtonovou uvedené “mužské žertéřství”, přesto jsem v životě mnohokrát řekla mužům “NE” a vždy to všichni muži respektovali.  Od 80. let jsem pracovala převážně jen v mužském kolektivu, takže jsem si užila i různých pohrdlivých poznámek na adresu žen, což mi vůbec nijak nezabránilo ženy hájit, argumentovat a být slyšena. Nesouhlasím s uvedeným postupem mladých aktivistů. Podle mě je špatně bránit komukoliv v projevu, vždy je přece možné vznášet protiargumenty, obhajovat, informovat…, pokud tomu někdo nezabrání. Monika