Kdopak by se „kraviny“ bál

Ve školním kolektivu způsobovalo povinné a hromadné očkování vždy zajímavý zážitek. Chlapecké žactvo se tam rozdělilo na tábor borců, kteří šli injekční stříkačce hrdě vstříc, a někteří se ještě u toho tvářili, že by si to klidně do zadnice píchli sami. A pak na ty (nutno říci, že byli spíš v menšině), kteří bledli, omdlévali, někteří i spustili pláč. Vždy jsem chtěl a také spíš patřil do první skupiny v domnění, že poker face udělá dojem na spolužačky, ale ty klidně daly přednost plačtivým…