Jatka v drážďanské nádheře

Jsem ještě pamětník obrovských hromad kamenných sutin, které se tyčily na cestě k Labi, tam, kde nyní stojí znovupostavená Frauenkirche, jejíž kopule mezitím vrostla do siluety Drážďan, jako by tam nikdy nechyběla. Ta silueta je myslím nejkrásnější z Mariánského mostu, po kterém jezdí vlaky a tramvaje na druhou stranu, do Neustadtu čili Nového Města, kde je nádraží, kde se v říjnu 1989 snažily tisíce lidí dostat do vlaku do Prahy a tam přes západoněmeckou ambasádu do vytoužené Spolkové…

Přečtěte si celý zdrojový článek