Dojímavá něha kouzelných Vánoc. Když tekou slzy kajícníků po zhýralé tváři
„Při líčení vánoc dlužno jásat. Já jsem jásal jenom tehdy, když jsme měli ve škole komposici na téma Kouzlo vánoc. Bylo předepsáno, že vánoce jsou svátky plné dojímavé něhy a všelijakého kouzla, že jsou to svátky rodinné pospolitosti. O Štědrém večeru je dojat i nenapravitelný zpustlík a každý marnotratný syn se vrací k rodinnému krbu, aby se kál, pojedl vánočky a napil se čaje s rumem. Ožralí tatíčkové toho dne míjejí výčepy, jdou domů, louskají ořechy a slzy kajícníků tekou jim po zhýralé…
