Pusto a smutno bez Šiktance

Když jsme spolu před jeho osmdesátými narozeninami připravovali knižní rozhovor, nazvaný nakonec, jak chtěl on, Řeč neřeč, byl jsem ostýchavý, nekladl jsem otázky na tělo, natož na duši, takže jsem se bohatýra nezeptal na leccos z toho, co mi pak v dalších letech řekl u vína sám od sebe. Mohla a měla tedy ta kniha nejméně deset let počkat, byla by otevřenější, tím snad i silnější, ale to jsme nevěděli.

Přečtěte si celý zdrojový článek